Novinka od tvůrců People Can Fly mohla být skvělou looter shooter střílečkou, bohužel ji však hned ze startu sráží technický stav serverů.
Lidstvo nedostatečně recyklovalo plastová brčka, odmítalo globální oteplování a urychlilo další procesy zániku jejich planety. Muselo tak přesídlit na novou planetu jménem Enoch, kterou se jednotka jménem Outriders vydává prozkoumat. Během prvních krůčků na nové planetě je tráva zelená, sluníčko svítí, zkrátka idylka. Má to však jeden háček – řádí zde záhadná anomálie, která nejenom, že je schopna vyřadit z provozu všechny elektronické přístroje, ale co hůř, skoro vás zabije. Po pár dekádách v hibernaci se probouzíte do neutěšeného stavu i na planetě Enoch. Úvodní zápletka jak z béčkového sci-fi filmu, na kterou velmi záhy navazuje nekončící akční jízda, která vám nedá čas ani odskočit si na malou. V zásadě to není vůbec špatně, gameplay i další herní prvky fungují slušně a proti častým klišé nic nemám. Vnímám to i jako jistý záměr a k tomuto „drsňáckému sci-fi“ mi to i tak nějak patří. Ale vzhledem k technickým problémům si k hraní vezměte nějakou králičí pacičku pro štěstí. Budete ji potřebovat.
Vývojáři jsou totiž šibalové a usmysleli si, že po čas celého hraní musíte být přihlášeni a on-line. A to bez ohledu na to, zda chcete hrát sami, nebo v kooperaci s přáteli či jinými hráči. A právě tady hra Outriders sklízí zaslouženou kritiku. Ani v druhém týdnu po vydání hry se nedá říct, že by technické problémy vymizely. Do hry se některé dny vůbec nedalo přihlásit, což v praxi znamená, že hru ani nezapnete. Pokud se vám zadaří, počítejte kdykoli, kdekoli s pádem hry. A když budete mít opravdu kliku a vytvoříte skupinku až 3 hráčů, užijete si celkem slušné lagování, nepřátelé se u vás objevují zčistajasna, střelba a využívání speciálních schopností je také podstatně zpožděna a neodpovídá reálnému mačkání ovladače. Technické problémy dokážou zbořit veškeré zážitky z hraní a můžeme jen čekat, až to vývojáři opraví.
Když se servery umoudří
Pojďme se teď podívat do reality, kdy servery hry fungují a můžete si vychutnat vše, co vám Outriders nabízejí. Znovu se sluší zopakovat, že hra jako taková nenabízí nic závratně nového. Jednotlivé prvky jsou převzaty z jiných titulů, ale jejich kombinace funguje docela slušně. Na první dobrou mě trknula hratelnost a krycí systém z Gears of War. V rámci jednotlivých misí zkrátka naběhnete do arény (tu poznáte velmi často už zdálky díky rozmístěným bariérám), vystřílíte všechno, co se hýbe, a jdete o kus dál. Tam se celá situace de facto opakuje. Také určitá atmosféra tajemné, neznámé planety, plné kapsy munice a silácké hlášky postav jsou aspekty, které mi evokují dobrodružství Marcuse Fenixe a spol.
Kdo chvíli stál, již… je po něm
Nutno podotknout, že nepřátelé jsou schopni pohybu, změn pozic a mnohdy vám bezostyšně nabíhají do zad. To vás nutí k podstatně větší dynamice hraní a sečkávat do omrzení „za bukem“ vám hra nedovolí. Leckteré arény jsou i relativně otevřené, takže přímému boji se nevyhnete. Repetitivní hratelnost tak docela výrazně předčí frenetická akce, ve které není čas počítat nějakou tu kulku, ale naopak to zběsile kropit do všech stran.
Způsob boje nedefinuje jen vaše přesná muška a plný zásobník, ale také speciální schopnosti. Po jakéms takéms uvedením do děje si zvolíte jednu ze 4 dostupných tříd – Devastator, Pyromancer, Technomancer, Trickster. Tato volba je neměnná a ovlivňuje váš způsob boje. Každá z tříd má své specialitky a finesy pro boj zblízka, na dálku nebo střední vzdálenost. Současně je využijete pro doplnění zdraví. Po ruce tak máte trojici zbraní a své schopnosti, které se odvíjí od zvolené třídy a dosažené úrovně. Postupně odemykáte nové ability, které dle svého uvážení sázíte do 3 volných slotů, a v kombinaci s dalším vybavením nebo zbraněmi je můžete sladit do pěkňoučkých a ničivých komb.
Loot a build postavy
Jak je pro looter shooter typické, budete nové vybavení sbírat jako na běžícím pásu. Zbraně a nositelnou výbavu získáváte z nepřátel, nalezených beden nebo plněním misí, respektive vedlejších questů. Nové kousky si můžete také nakoupit, poději ve hře získáte možnost craftingu a zlepšování. Důležitý je také určitý management inventáře a nasbírané věci můžete rozkládat či prodávat u obchodníků. Zbraně i oblečení jsou rozděleny dle vzácnosti, disponují speciálními efekty a je na vás, co si na sebe hodíte. Honba za vyššími čísly je fajn a zpočátku funguje. Ale postupem času přijdete na to, co sedí vašemu stylu hry a nebudete chtít oblíbenou zbraň pustit z ruky. Je tak dobře, že vás hra nenutí, abyste co chvíli měnili arzenál. Naopak vám nabídne ještě možnosti modifikací, abyste mohli rozpoutat ještě o něco větší paseku.
Mezi další RPG prvky patří systém získávání zkušeností a postupu na vyšší úrovně. Za to jste odměněni zkušenostními body, které posléze rozdělujete na dovednostním stromu. A že je to pořádně košatá koruna. Body se tak vyplatí šetřit a střádat na něco, co vám pak v tuhých bojích s bossy pomůže.
Modifikovaná obtížnost ve formě World Tiers
Obtížnost hry Outriders se odvíjí podle dosažené úrovně tak zvané World Tier. V praxi to znamená, že vám hra automaticky servíruje stále těžší a těžší výzvu podle toho, jak hrajete. Čím vyšší Tier, tím větší výzva. Někdy až nepřekonatelná. I proto si můžete obtížnost sami upravit, respektive snížit Tier a pak opětovně vyrazit na bosse nebo mini bosse. Snížením se však připravíte o možnost na lepší loot, na druhou stranu si však ušetříte nervy a herní ovladač před zkázou. V některých pasážích je hra na můj vkus dost těžká, a i po několika minutách boje svítí nad nepřítelem 2/3 healthbaru, což je frustrující. Osobně tyto překážky řeším kooperací s dalšími hráči, ale za snížení tier se (po hodině a půl) není třeba stydět. Toť můj názor. Spolupráce s ostatními hráči funguje docela slušně. Přece jen, i když jsou nepřátelé silnější, spolu máte k dispozici větší palebnou sílu a taky pozornost se neupírá jen na vás. Ve výsledku je to docela dobrý systém, jak si udělat výzvu tak, aby odpovídala vašim herním schopnostem. Navíc vzhledem ke zhoršené odezvě při multiplayeru je to někdy dokonce i nutnost.
Design úrovní
Prostředí není nikterak rozlehlé. Jak již bylo zmíněno výše, naběhnete do arény a kosíte. Mnohdy máte prostor na pobíhání a hledání beden s lootem, jindy jste v relativně úzkém koridoru a nepřátelé nabíhají pěkně za sebou, abyste je sežehli plamenem. Bloudění a hledání cesty se nekoná. A kdyby přece jen, šipkou vyvoláte linku, která vám ukáže cestu dál. Co se mi líbí je rozmanitost prostředí. Ze zasněžených hor jste za pár minut v ohnivém pavoučím hnízdě apod. Grafika vypadá solidně, a to jak ve hře, tak v cut scénách. Byť úplně nechápu jejich přítomnost například při přeskoku mostu nebo jámy.
Ve třech se to lépe táhne
Nemá cenu si nic nalhávat. Při hraní s kamarády nebo ostatními hráči jsou Outriders o poznání větší zábava. Jednak průchod hrou odsýpá o poznání rychleji, jednak můžete využít odlišné schopnosti jiných tříd a v bitevní aréně rozpoutat opravdové peklo. Při spuštění filmečku nebo opuštění lokace pak hráči hlasují, takže se vám nestane, že byste přišli o část příběhu, kterou jste ještě neviděli. Musím říct, že i když jsem se párkrát připojil k náhodnému týmu, nikdo to vyloženě nekazil a přestřelky nám šly pěkně od ruky. A kdyby hra po on-line stránce fungovala tak, jak má, nebyl by problém s partičkou hráčů utopit několik hodin v kuse kontinuálním hraním. To se týká i funkce crossplay, která byla před vydáním hry propagována, leč po vydání raději zablokována, protože způsobovala pády hry.
Celkové hodnocení – 65 %
Outriders mají co nabídnout. Ve své podstatě se jedná o zábavnou střílečku, kterou si nejlépe užijete s kamarády nebo v týmu v multiplayeru. Příběh, postavy, dialogy mezi nimi jsou sice tuctové a mnohdy mám pocit, že jsem to už někde slyšel. Ale nevadí, tak nějak mi to k tomu stylu sedne. Postavy jsou navíc schopné vyloudit i nějaký ten úsměv na tváři nejapným vtípkem. Herní mechanismy plně odpovídají stylu looter shooter a vyznavače žánru dozajista zabaví. Pokud jste tedy zrovna nedohráli tetralogii Gearsů, to by na vás další desítky hodin byly asi moc. Rychlost a dynamika hry vám nedá vydechnout a takřka pořád se něco děje. Jistě, narazíte na nudné pasáže, kdy opakovaně procházíte tutéž lokaci, příběh je vyprávěn až moc rozvláčně a některé vedlejší mise vyznívají do ztracena. To ale záleží na tom, v jakém množství si budete hru dávkovat. S gameplay taky problém nemám, i když se opakuje, je to podstata žánru a zásadně se měnit ani nemůže. Technický stav je ale od vydání tristní. Ono hrát kooperativní střílečku, když hra padá a nemůžete se připojit, to je u on-line hry problém, který nelze tolerovat.
Dokud nebudou servery lépe připraveny na velký počet hráčů a bude přetrvávat problém s připojením na straně vydavatelů Square Enix a tvůrců People Can Fly, nelze titul plnohodnotně hrát. Vše ostatní by se dalo Outriders odpustit a měli bychom zde velmi kvalitní looter shooter kousek. Je pravda, že se situace zlepšuje a v dalších dnech by vše mělo běžet tak, jak má. Ale technické problémy, které vám neumožní hru ani spustit, jsou škraloupem, kterým výrazně zasahuje do celkového hodnocení. Po opravách bych se nebál klidně + 20 % přihodit.
