Pro mladší hráče dnes už možná zapomenutá série hororovek s názvem Alone in the Dark nic neznamená. Pro nás starší pařany je to ale série, kterou jsme si zřejmě všichni jako mladí dost užili. Téměř 20 let stará hra má stále výbornou atmosféru a nápadité vyprávění příběhu z pohledu dvou hlavních postav.
Po tom co rychle za sebou vyšly první tři díly této série, museli hráči dalších 7 let trpět a čekat na čtvrté pokračování Alone in the Dark. Čekání ovšem stálo za to! Grafický skok byl od posledního třetího dílu znatelný na první pohled a to hlavně proto, že nedávno vyšel nadupaný PlayStation 2, který byl v té době stále ještě žhavou novinkou. Alone in the Dark díky tomu mohlo být portováno z Dreamcastu na PS2. Na PS2 vyšel Alone in the Dark jen v Evropě, protože Capcom na poslední chvíli zrušil smlouvu o vydání v Asii. Hra byla nakonec portována i pro Windows a od roku 2013 je dostupná pro všechny ve službě Steam.
Alone in the Dark 4: The New Nightmare zaujala především výborně zpracovaným prostředím. Už od začátku na vás dýchá temná atmosféra, okolí je temné a podivné. Zvukový doprovod, který by se jen s přivřeným okem dal označit za muziku, dotváří děsivou atmosféru. Přesně takový Alone in the Dark, jaký jsme si přáli.
Jednou z nejpovedenějších věcí v této hře je zpracování domu a jeho okolí, kde se příběh odehrává. Atmosféra starého domu na vás přímo sálá a všude je cítit tajemno. Nemalou zásluhu na tom má také hra světla a stínů, která je v této hře opravdu výborně zpracována. V celém domě svítí jen staré petrolejky a vy si tak musíte v temných chodbách a koutech ještě svítit baterkou. Spolu se skvěle zpracovaným interiérem domu dostanete opravdu věrohodný hororový zážitek.
Alone in The Dark 4 nám představí dva hlavní hrdiny a zároveň postavy, za které budeme moci hrát. Výpravy na Shadow Inslad se zúčastní soukromé očko paranormálních jevů Edward Carnby a etnoložka Aline Cedrac. Oba najatí, aby našli tři starobylé desky, které jsou schopny svému majiteli zajistit obrovskou sílu. Na ostrově se nachází starý dům rodiny Mortonových, o níž se ví, že zkoumají různé paranormální jevy a mají v rodině několik výborných fyziků. Hned při příletu na ostrov je jejich letadlo napadeno neznámou stvůrou a oba jsou nuceni nouzově vyskočit s padákem. Zatímco Carnby přistane na pozemku kousek dál od domu, Aline se podaří zřítit se s padákem přímo na střechu domu. Tím se jejich cesty rozdělují a každý vyráží svou cestou za nalezením tří tajemných desek.
Zde se příběh rozdělí i pro hráče, protože ten si musí vybrat, za kterou z postav bude hrát. Každá postava má totiž svůj vlastní příběh, který se při procházení domu a hledání stop občas spojí s příběhem druhé postavy. Pokud si tak vyberete Edwarda Carnbyho, vaše hra začíná na pozemku před domem a musíte se do něj nejdříve dostat. Jako správné soukromé očko máte samozřejmě u sebe i zbraň, můžete tak hned od počátku střílet po nepřátelích. Aline ale začíná pouze s baterkou a vysílačkou, kterou dostala od Carnbyho v letadle před nehodou. Vyráží tedy do útrob domu úplně neozbrojená a po prvním spojení vysílačkou je jasné, že dost vyděšená. Hovory vysílačkou jsou důležité, protože se dozvídáte co druhá postava právě dělá a kde je. Pokud tedy chcete příběh znát celý, musíte si hru zahrát za obě postavy a podívat se, co se dělo s Aline, zatímco Carnby například kosil nestvůru v knihovně.
Tajemný dům, tajemná rodina, tajemný výzkum
Ať už procházíte hru za Edwarda nebo Aline, brzy vám bude jasné, že v tomhle domě není něco v pořádku. Stíny se hýbou, všude jsou podivné knihy, ozývají se děsivé zvuky, jakoby celý dům žil.
Příběh je zde vyprávěný z velké části pomocí zápisníků některých členů rodiny, různých dopisů nebo odložených časopisů. Postupně se tak dozvídáte, že rodina, která má destičky vlastnit je skoro celá pryč a ve zdánlivě prázdném domě jen tu a tam narazíte na někoho živého. V roli Edwarda nebo Alice, tak stejně jako oni teprve až v domě zjistíte, do čeho vás to vlastně poslali. Z knih a deníků se budete dovídat o vzrůstající nenávisti mezi členy rodiny a hlavně o podivném výzkumu, který prováděl Obed Morton. Ten věřil, že je schopný pomocí zařízení propojit naši dimenzi s takzvanou stínovou dimenzí, kterou by jsme po vydání seriálu Stranger Thinks nenazvali nijak jinak než „Upside down“. V této dimenzi plné stínu žijí podivné a nebezpečné nestvůry, které díky pokusům v tomto domě pronikají do naší dimenze. Celé pátrání je tak ztíženo neustálou přítomností potvor a stvůr, které sem skáčou z jiné dimenze, aby ochránili svá tajemství.
Vyšetřováním se tak postupně dostáváte k informacím o jednotlivých členech rodiny a jejich osudech. Sledujete výzkum pomocí zápisků a bohužel se i dozvídáte, že se to víceméně podařilo. Postupně se dopracujete až ke starým indiánským rituálům, které byly na pozemku tohoto domu spáchány a poznáte jejich následky.
Adventura, jak jsme byli zvyklí
Kromě extrémně vydařené grafiky nabídl Alone in The Dark 4 klasickou adventuru, jak jsme byli v té době zvyklí. Statické kamery, mezi kterými hra přepíná podle pohybu hráče. Často se tím vývojářům podařilo dosáhnout výborného dramatického úhlu kamery, často ale takové kamery mohou pořádně ztížit práci. Ovládání a kamery Alone in the Dark bylo vždy trošku o zvyku. Jak kamery přepínaly pohledy, bylo potřeba měnit směr na ovladači, i když postava běžela stále rovně. Některé předměty byly špatně vidět a dveře při špatnému úhlu nevidíte hned, i když potřebujete zdrhat před příšerami. Velmi zajímavě zde byl využit i systém ukládání pozic. Po celém domě jste totiž mohli nalézt přívěšky na ukládání pozice. Bylo tedy na vás, kdy si hru uložíte a přijdete tak o jeden přívěšek a kdy to raději risknete a hru uložíte až o něco později. Umírání v této hře je totiž celkem rychlá záležitost a nikdy jste nevěděli kolik dveří budete muset znovu odemknout. Sbírání klíčů a otvírání dveří je jednou z hlavních náplní hry. Některé klíče se povalují jen tak na stole, některé musíte získat vyřešením hádanky nebo zabitím nepřítele. Každý klíč otevře nové dveře a vy se dostanete do nové části domu, kde najdete další část příběhu a kde budete hledat další klíč, do další části domu. Zní to dost fádně, ale díky skvělé atmosféře se určitě nudit nebudete. Ukládání také často nevezme v potaz už sebrané předměty a může se vám tak stát, že když vejdete do místnosti, všechno zabijete a seberete a hru uložíte, po načtení se vám místnost resetuje a všechno zabíjení a sbírání vás čeká znovu.
Ovšem tohle všechno jsme mohli dobré hře v té době s klidem odpustit a užít se výborně vyprávěný příběh a skvělou atmosféru. Následující díly Alone in the Dark 4 nikdy nepřekonaly a stále jej můžeme zařadit mezi ty úplně nejlepší.
